V této rubrice nejsou žádné články.
Autorská práva vztahující se k těmto webovým stránkám náleží členům Teamu chleb nebo uvedeným autorům, krom trademarků a dalších prvků, které jsou vlastněny jejich majiteli.
Veškerá práva jsou vyhrazena. Kopírování, pozměňování, přenášení nebo šíření obsahu těchto webových stránek v jakékoliv formě bez souhlasu Týmu chleba není dovoleno.
Template by mnople123
© chleba Team, 2009-2010 | All rights reserved
porušení se trestá smrtí nebo kastrací
Strážci Vesmíru
V dávných dobách, kdy byl svět Azeroth ještě zpustošenou zemí, na světe zvaném Daemros stála pevnost tří Strážců vesmíru.Tyrrael, Thanatos a Thalic byli těmi Strážci, kteří pečovali o vesmír s neskonalou péčí a obezřetností. Panteon Titánů a Strážci spolu vycházeli dobře, dokud se Aman'Thul nerozhodl, že jedinou rasou schopnou vládnout jsou Titáni. Vyslal tedy svého bratra Sargerase a Aggramara, aby zbavili vesmír Strážců. Aman'Thul mezitím na jedom světě vyvolal iluzi invaze a to donutilo Tyrraela, nejmocnějšího Strážce, opustit jejich pevnost a vydat se vyřídit onu záležitost. Thanatos a Thalic zůstali na Daemrosu. Sargeras a Aggramar dorazili na Daemros a utkali se s bratry. Oba Strážci byli poraženi a zabiti. Titáni poté Daemros zničili. Tyrrael, který dostal od Thalica telepatickou zprávu se vydal do sídla Panteonu aby si to s Titány vyřídil. Díky hněvu a bolesti ze zrtáty bratrů málem zabil Aggramara a dokonce uťal ruku Sargerasovi. Oba by bez pomoci ostatních nepřežili. Tyrrael se nad přemoženými Titány ovšem slitoval a uložil jim úkol. Starat se o vesmír, když ho takhle poničili. Poté zmizel neznámo kam.
Titánský Řád
Titáni se rozhodli, že bude nejlepší, když uchopí otěže a ujmou se vlády. Začali spravovat světy které předtím zničili. Práce jim šla od ruky a brzy vybudovali soustavy světů. Sargeras společně s Aggramarem bránili jejich práci a ničili ty, kdo by ji chtěli odstranit. Takhle to šlo po tisíce let, až Sargeras narazil na démony kteří se nazývali Nathrezim. Tihle Páni Děsu vedli obrovské armády démonů všeho druhu. Titánská armáda s nimi bojovala několik stovek let. Vůdce Nathrezim, Tichondrius, se pokusil zkazit Sargerasovu duši kouzlem, které Páni Děsu připravovali. To se mu nakonec povedlo, ale kouzlo začalo působit až časem. Nathrezim byli zavřeni do vězení v samém koutu Velké Temnoty. Sargerase kouzlo připravovalo pomalu o jeho vznešenou duši a stávala se z něj stvůra. Když temnota pohltila i poslední kousky jeho vznešeného ducha, Sargeras se vydal osvobodit Nathrezim, a donutil je sloužit mu. Tím získal kontrolu nad démonickou armádou.
Formování Plamenné Legie
Mezitím vznešení Eredaři na svém domovském světě, Argusu, žili svůj život a rozvíjeli svou kontrolu nad magickými silami vesmíru. Vedl je triumvirát skládající se ze tři nějmocnějších Eredarů: Archimonda, Kil'Jaedena a Velena. Archimonde a Kil'Jaeden toužili dosáhnout co nejvyššího stupně ovládání magie a stát se nejmocnějšími bytostmi celé Velké Temnoty. Oba byli odlišní od ostatních už na první pohled. Archimonde měl tělo potetováno mocnými runami a jeho kůže měla modrou barvu. Kil'Jaeden měl kůži temně červenou. Velen a ostatní eredaři měli kůži modro-fialovou. Sargeras ucítil jejich snažení o ovládnutí magie a zjevil se jim. Oba mu okamžitě padli k nohám a prosili ho o to, aby mu mohli sloužit. Jejich nabídku přijal a společně začali kazit ostatní Eredary. Velen to vycítil a společně s jeho věrnými se před Sargerasem a bývalými přáteli skrýval. Naaru, bohové světla které uctívají dnešní paladinové, přispěchali Velenovi na pomoc. S jejich pomocí prchl z Argusu a před Sargerasem. Kil'Jaeden dostal úkol ho najít a zničit. Archimonde dostal velení nad všemi ozbrojenými silami Legie. Velenovi se nedařilo ukrýt se před svým bývalým nejlepším přítelem a stále prchal. Nakonec se mu podařilo se skrýt na červeném světě, který pojmenovali Draenor, což v jejich jazyce znamená Útočiště vyhnaných. Sargeras po těchto událostech uložil nový úkol. Verbovat nové rasy do jeho Legie. Obecně se má za to, že Kil'Jaeden dostal více moci než jeho vojenský protějšek, Archimonde, a to z toho důvodu, aby byl schopen se dostat pod magickou ochranu každého světa a kazit rasy.
Uvěznění Starých Bohů a přetváření Azerothu
Po Sargerasove zradě byl na jeho místo dosazen jeho poručík, Aggramar. Panteon začal přetvářet světy, jak se usnesli po jejich porážce. Jejich Řád se šířil velmi rychle, díky nadšení, s jakým jej vnášeli do vesmíru. Po čase narazili na ohnivou, zničenou planetu, kterou pojmenovali Azeroth. Onu planetu již obývali Staří Bohové s jejich služebníky. Válka, kterou s nimi Titáni svedli, trvala několik tisíc let. Trojice Starých Bohů, kteří vedli ostatní Staré Bohy, byli nejmocnějšími bytostmi, které Titáni potkali, vyjma Tyrraela. Po krvavé válce, ve které padl jeden Starý Bůh a jeho poručík, Titáni Trojici a ostatni Staré Bohy uzavřela do vězení vně planety a zajistili ji všemi dostupnými kouzly proti útěku. Jejich poručíci byli vyhnáni na takzvanou 'Elemental Plane', což je svět, kde se vyskytuji všechny elementy, a poručíci mezi sebou válčí do dnešní doby. Titáni poté začali přetvářet tento svět, s cílem udělat jej nejlepším, jaký kdy přetvořili. Vdechli život krajině, vyhloubili údolí a zvedli hory, nalili do obtovských kráterů a údoli vodu a stvořili nebe. Jako poslední vytvořili uprostřed jejich kontinentu kráter, a namísto vody do něj vlili magii.
Odkaz Titánů
Po stvoření krajiny, moří a nebes se soustředili na tvorbu ras, což byl první svět, kde se o to pokusili. Jejich první výtvor ovsem nesplnil jejich představy a požadavky. Troggove byli odporní, zakrslí a slabí. Uzavřeli je do pevností, které na Azerothu vytvořili. Poté se pustili znovu do práce, a díky Khaz'Gorothovi, který navrhl, jak by měla ona rasa vypadat, stvořili Eartheny, trpaslíky vytvořené z kamene a krystalů. Tentokrát byli spokojenější a pustili se do rasy, která by podle nich měla zajistit mír a klid. Tak vzniklo pět dračích letek. Aman'Thul, Eonar, Khaz'Goroth a Norgannon vybrali pět draků, kteří byli mezi svými druhy vyjímeční a dali jim moc nad zemí, životem, magií, sny a časem. Pote stvořili s dračí pomocí další rasu, která opět nenaplňovala jejich představy, temné trolly, ovšem tentokrát se rozhodli dát jim šanci. Poté vdechli život i bytostem pod vodou, obrovským mořským gigantům. Titáni s radostí pozorovali, jak jejich nový svět propuká životem a spokojení odešli. Draci převzali síň, ze které Titáni tvořili svět za svou vlastni, a pojmenovali ji Síň Aspektů. Temní Trollové se po čase změnili na krásnější bytosti, noční elfy. Tak začal vznikat prvni civilizovaný národ na Azerothu.
Válka Prastarých a Strom Světa
Deset tisíc let před První Velkou Válkou mezi lidmi a orky, na Azerothu žily již desítky různých ras. Noční Elfové, Eartheni, Trollové a Taureni byly nejsvyspělejší rasy. Elfové postavili velká města a objevili odkaz Titanů, Studnu Věčnosti. Na jejím břehu vybudovali nejvetší město, které pojmenovali Zin-Azshari, což znamená Sláva Azshary, na počest jejich nádherné královny. Elfové začali ze Studny čerpat magii, pro vytvoření dokonalé říše, která měla být podle jejich představ. Trojice, která záhadně dokázala častnečně ovládnout tok času, využila své moci a zmanipulovala Elfy, kteří ze Studny čerpali stále více a více moci, čímž upoutali pozornost Plamenné Legie i jejího pána, Sargerase. Xavius, královnin kancléř, se stal prvním služebníkem Legie na Azerothu. Sargeras ho zkazil, stejně jako ostatní Urozené, což byla kasta elfů, arogantních, a jediných kteří měli právo čerpat ze Studny. Legii se podařilo dostat se na Azeorth skrz portál, který po velké námaze Urození otevřeli. Nepočítali ovšem s tím, že se setkají s bytostmi, které věděly, co jsou zač. Rhonin, Krasus a Broxigar se díky omylu Trojice dostali do minulosti. Nozdormu, který je všechny včas zachránil a poslal je tam, kde trhliny v času vznikly, zapríčinil následující porážku Legie. Archimonde, který se po zničení prvního portálu dostal na Azeroth Legii dovedl povzbudit natolik, aby neúprosně bušila do řad obránců. Plamenná Legie téměř zvítězila, nebýt vpádu dračích letek a ostatních ras, které se přidaly k obráncům Azerothu. Neltharion, kterého Trojice zkazila, stvořil Duši Draka, disk, který měl obrovskou moc, a přesto vypadal úplně jako obyčejná tretka od obchodníka v Suramaru. Díky odvaze se Rhonin, Broxigar, Malfurion a Krasus dostali až nad Studnu, která sloužila jako portál pro samotného temného titána. Duše Draka, kterou Illidan ukradl, plnila svůj pravý účel, dostat Sargerase a zároveň Trojici na Azeroth. Rhonin, Malfurion a Krasus prolomili kouzlo, držící disk, zatímco Broxigar svedl boj se samotným Sargerasem, aby jim poskytl čas. Studna nevydržela nápor tolika sil, které na ni působily, a začala vtahovat vše, co se díky ní dostalo na svět. Démoni mizeli po tisících a s ní začalo mizet i Zin-Azshari. Poté Studna vybuchla a rozdělila kontinent na tři části, tak, jak je známe dnes. Dračí aspekti, kteří hrdinům pomohli, zasadili na hore Hyjal Strom Světa, který dával Elfům nesmrtelnost po tu dobu, po kterou Strom bude stát. Noční Elfové se starali o přírodu, která jim zůstala, zatímco Krasus a Rhonin se vrátili v čase zpět do budoucnosti, kam patřili.
Exil Vysokých Elfů a Založení Quel'Thalasu
Poté co se Malfurion Stormrage a ostatní druidi Nočních Elfů odebrali do Smaragdového Snu, Tyrande Whisperwind, jakožto nová Nejvyšší kněžka Elune dostala za úkol ochraňovat Noční Elfy před nebezpečím hrozícím z vnějšího světa. V tomto úkolu jí pomáhal polobůh Cenarius, který se svými enty a jinými bztstmi lesa chránili hranice Ashenvalu. Tyrande zformovala organizaci elfích žen, které spolupracovaly s Cenariem. Ta organizace se jmenovala Noční Hlídka. Dath'Remar Sunstrider a ostatní zbylí Urození nadále používali i přes všechna varování svou magii, čímž si vysloužili despekt ostatních elfů, kteří věřili, že používání magie přiláká démony zpět. Sunstrider se tedz rozhodl, že opustí společně s ostatními Ashenvale, a založí nové království elfů. Postavili lodě a opustili Kalimdor. Po dlouhé plavbě přistáli na území, které dnes známe jako Tirisfalské mýtiny. Dath'Remar pojmenoval svůj nový národ jako Vysoké Elfy a na největší mýtině v Tirisfalu společně s několika ostatními nejmocnějšími mágy založil Řád Tirisfalu. Elfové poté putovali na sever, až dorazili na místo, kde se rozhodli založit hlavní město jejich království, Quel'Thalas. Město pojmenovali Silvermoon a od doby jeho založení Vysocí Elfové jen vzkvétali. Sunstriderovi se podařilo pri střetu s Illidanem na hoře Hyjal ukradnout jednu lahvičku s magií ze Studny Věčnosti. Na ostrově za Silvermoonem vytovřili svatyni, který pojmenovali Háj Sluneční Studny. Dath'Remar poté nalil do nádherně vytesané studny onu magickou vodu a pojmenoval studnu jako Sluneční Studnu. Magie se opět stala součástí života každého Vysokého Elfa. Na svou vlastní ochranu před nepřáteli vztyčili mohutné kameny a začarovali je, takže je mezi sebou propojovala magická bariéra, napájená přímo ze Studny.
Arathor a Válka s Troly
Strom bylo největší město lidské říse Arathor. Lidé, tehdy neznající magii, byli striktně válečnický národ. Lidský král Thoradin se brzy doslechl o elfech a jejich válce s trolz z říše Amani. Rozhodl se, že elfům pomůže, protože trolové napadali i lidské vesnice a sužovali lidský národ neustálým plundrováním. Vypravil se i s armádou směrem na sever, kde leželo hlavní město trolské říše Amani, Zul'Aman. Elfové společně s lidmi troly po dlouhé válce porazili a zahnali zpět do jejich města. Elfové poté vybrali nejvhodnější lidské adepty, a začali je učit magii, což byla součást dohody. Lidští adepti se brzy naučili většině umění elfích mágů, a po dohodě s Thoradinem odešli ze Stromu a založili městský stát Dalaran na západ od lidské metropole. I jiní šlechtici se rozhodli odpoutat se od království, s cílem založit své vlastní. Předposlední odešli i zbývající šlechtické rody, a na jihu vzniklo království Azeroth. Tak vzniklo Sedm Králosvtví. Azeroth, Lordaeron, Dalaran, Kul Tiras, Gilneas, Stromgarde a Alterac.
Řád Tirisfalu a Procitnutí trpaslíků
Lidští mágové, kteří studovali umění magie, se od svých mentorů dozvěděli o řádu, který má za úkol branit celý svět proti démonům. Elfové prozradili svá tajemství o první invazi Legie a varovali lidské mágy před její mocí a vábení. Několik zkušenějších mágů přijali do řádu a vzbrali mezi nimi přístího Strážce, což je jeden ze členů, kterému je svěřena téměř neomezená moc a zodpovědnost. Lidé přijali do Dalaranu i elfí učitele, kteří pokračovali ve výuce dalších mágů společně s lidskými učiteli. Řád mezitím přijal další rasu, schopnou používat magii. Gnomové se rychle naučili všemu co mohli, a nejeden z nich se dostal do Rady řádu.
Mezitím v Ironforge velekrál Modimus Anvilmar, těžce onemocněl a nedlouho po vzpuknutí choroby zemřel. Nechal tři klany trpaslíků sídlíci v Ironforge bez vůdce. Thaurissan, který byl společně s jeho ženou jedinými trpasličími čaroději, vedli klan Dark Iron. Madoran Bronzebeard vedl klan Bronzebeard a Khardros Wildhammer vedl klan Wildhammer. Po čase, kdy byly tyto klany jeden, se mezi nimi objevily roztržky, které Anvilmar vždy dokázal urovnat. Po jeho smrti tu ale nebyl nikdo, kdo by to dokázal a to vyústilo v oddělení klanů. Klan Dark Iron opustil Ironforge jako první a usadil se v hoře Blackrock. Klan Wildhammer odešel brzy poté a usídlil se na hoře Aerie. Jediný klan Bronzebeard zůstal v Ironforge. Brzy poté vypukla válka.
Sedm Království
Strom zůstával jako hlavní město celé lidské civilizace, byť vzniklo několik městských států, jako Dalaran, Kul'Tiras a Gilneas. Všechny státy měly rozdílné zvyky a obchodovaly s někým jiným než ti ostatní, ale uznávali Strom jako centrum jejich moci. Pod moudrým, ovšem skrytým vedením Řádu Tirisfal se Dalaran stal centrem vzdělávání mladých lidských, ale i elfských kouzelníků. Vznikla zde i sekta, zvaná Kirin Tor, která měla za ůkol studovat, zaznamenávat, vylepšovat a vyvíjet kouzla, artefakty a kouzelné předměty tehdejší doby. Gilneas a Alterac se mezitím staly mocnými podporovateli Stromu, díky jejich armádám, které se vyznačovaly nehynoucí loajalitou k hlavnímu městu. Jejich průzkumníci objevili prastarou rasu trpaslíků, kteří je zavedli do svého podzemního města Ironforge. Lidé a trpaslíci měnili tajemství zpracování železa, oceli a jiných kovů, dokonce objevili společnou touhu po bitvách a vzpravění příběhů. Kul'Tiras se díky své ostrovní pozici brzy stal námořní velmocí, kontrolující moře a strážící obchodní cesty mezi ostatními městskými státy před piráty. Jejich obchodní flotila hledala exotické zboží na prodej i ke koupi a brzy se Kul'Tiras stal jedním z nejvíce prosperujících království. I když Arathorské království prosperovalo, brzy začala jejich ekonomika upada, vlivem obchodní síle Kul'Tirasu. Po čase se vládnoucí rodiny Arathorů rozhodli přestěhovat na sever, do království Lordaeron, které mělo úrodné území, lepší než pozemky okolo Stromu. Poslední potomci krále Thoradina, poslední z rodu Arathi protestovali, že Strom, jakožto kolébka lidského pokolení nesmí být opuštěna a vzdána na pospas i nadále hrozícímu útoku ze strany trollího království Amani a kvůli přesunutí na jiné místo na úkor města. Vladci je ovšem neposlouchali a hledajíc čistotu a osvícení v krajinách na severu odešli do Lordaeronu, po kterém dostal jméno celý kontinent. Lordaeron se stal poutním místem pro věřící a pro ty, kdo hledali vnitřní klid a bezpečí.
Aegwynn a dračí lov
Zatímco se politika a rivalita mezi Sedmi národy měnila, přetvářela a utužovala, linie Strážců střežila svět před démony Plamenné Legie i jejich pohůnky. Vystřídalo se mnoho Strážců, ale vždy byl jen jeden v daný čas. Ten držel moc Tirisfalen, kterou předával svému nástupci. Jedna z posledních Strážců byla Aegwynn, mladá energická lidská dívka. Její učitel, Scavell, který byl předchozí Strážce ji připravil k převzetí moci Tirisfalen, ale i k převzetí velké zodpovědnosti, která se s mocí nesla. Aegwynn likvidovala démony všude, kde na ně narazila a pátrala po dalších. Občas odporovala i Radě Tirisfalu, kde byla převážná většina mužů. Měla je za hlupáky, kteří nevidi způsob, jak ukončit tento vleklý souboj jednou provždy. Ignorovala jejich rady, tlachání, varování a upřednostňovala odvahu před moudrostí. Jak její zručnost s mocí Tirisfalen rostla, ucítila démony na severu, na kontinentu Northrend. Stopovala démony až do hor, kde lovili draky, kteří byli jedni z jejich největších nepřátel. Draci, kteří ustupovali před jejich zástupy zjistili, že jejich moc je ničím proti moci jejich démonických protivníků. Aegwynn se postavila démonům Legie a porazila většinu z nich. Někteří ovšem přežili a dokázali povolat Sargerase, nebo alespoň zlomek jeho moci. Aegwynn vzřídila i ty zbylé démony, ovšem titán vstoupil na ledem pokrztý kontinent dříve, než portál dokázala uzavřít. Byla si tak jistá svou mocí, že se pokládala za víc než rovnocenného protivníka šílenému bohu Legie a vypustila svou moc proti Sargerasovi, netuše, že to proti čemu bojuje je jen zlomek jeho samého. Podařilo se jí zničit jeho fyzickou schránku. Naivně si myslela, že když strčí jeho tělo pod zámek, bude všemu konec. Ukryla tedy titánovo tělo do jedné z budov, které zůstavaly na dně Velkého Moře už od dob Války Prastarých. Sargeras ovšem přežil a jeho temná duše se usadila v jejím těle, kde zůstaval skrytý dlouhou dobu, než přišel jeho čas.
Válka Tří Kladiv
Trpaslíci z Ironforge žili v míru s ostatními dvěma klany po dlouhá léta. Dark Ironští trpaslíci vzkvétali pod vedením svého vůdce, Thaurissana, s centrem v městě, které pojmenoval sám po sobě v horách Redridge. Po čase začal klan opět prahnout po Ironforge a Thaurissan společně s Modgud, což byla jeho žena a také čarodějka vztáhl do boje proti Bronzebeardům. Ti poslali posly do Grim Batolu, pro pomoc od klanu Wildhammer. Madoran Bronyebeard a Khardros Wildhammer byli přátelé, takže klan neváhal a vzrazil pomoci bránit Ironforge. Modgud na Thaurissanův rozkaz oddělila část armády a vydala se s ní na Grim Batol. Dark Ironští vedli válku na dvou frontách, proti dvěma klanům. Thaurissan u Ironforge a Modgud u Grim Batolu. Nakonec se společnými silami podařilo Madoranovi a Khardrosovi zatlačit Thaurissana zpět, zatímco Modgud v bitvě o Grim Batol zemřela. Její duše ovšem znečistila město trpaslíků, které se pro ně stalo neobyvatelným. Thaurissan mezitím ustoupil až k hoře Blackrock, což byla jeho pevnost. Madoran a Khardros vtrhli do pevnosti a nalezli Thaurissana, jak vzvolává Ragnarose, což byl jeden z poručíků Starých Bohů. Povedlo se mu to, ale u následné exploze zahynul. S ním ovšem zahynuli i oba králové. Klany Bronzebeard a Wildhammer se stáhly na sever, przč od apokalypsy, kterou Thaurissan vytvořil. U vchodu do jejich zemí vztyčili sochy svých dvou králů, jako varování toho, co se může stát, když se někdo pokusí o takovou věc jako vyvolání Ragnarose a zároveň jako poctu Madoranovi a Khardrosovi. Klan Wildhammer se přestěhoval ještě více na sever, na horu Aerie, kde začali ochočovat gryfy, které používali jako jízdní zvířata. Bronzebeardští se stáhli zpět do Ironforge a bedlivě pozorovali situaci kolem Blackrocku, kde Ragnaros rozpoutal hotové peklo. Kdysi krásné hory Redridge byly proměněny v lávovou oblast a mezi magmou se pohybovali jeho služebníci, kteří vyvražďovali přeživší Dark Ironské, než se jim vzdali a začali jim sloužit.
Poslední Strážce
Moc Aegwynn rostla s dobou, po kterou plnila roli Strážce Tirisfalu a byla to ona, kdo posunul hranice moci a nezávislosti Strážce na Radě Tirisfalu. Svedla boj se samotným Sargerasem, kterého se báli i ti nejmocnější členové Řádu. Aegwynn použila moc Tirisfalen a o mnoho let si prodloužila život. Po celou dobu plnila svou roli a ochraňovala svět před démony Plamenné Legie. Věřila, že porazila jejich boha, což se ovšem stalo osudným celému Řádu a jí samotné. Koncil Tirisfalu po staletí toleroval její prohřešky, ale po několika staletích rozhodl, že je načase, aby moc předala dál. Byla povolána do Dalaranu, kde se mělo rozhodnout, kdo bude tím pravým. Aegwynn se opět vzepřela a rozhodla se, že jejího následovníka vybere ona, ne koncil.
Nalezla člověka, který se shodoval s jejími představami otce jejího dítěte, Nielase Arana, který byl členem Řádu Tirisfalu a poradcem krále Adamanta III, krále Azerothského království. Nielas byl známý svým talentem svádění žen, což mu značně zvýšilo sebevědomí, které Aegwynn, po které toužil ze všech nejvíce, bez milosti téměř zničila. Zprvu si myslel, že jeho šarm zapůsobil i na tak necitelnou osobu jako byla ona, ale Aegwynn sama mu vysvětlila, že ho jen zneužila pro svoje vlastní účely. Nielas se s tím nikdy nesmířil, ale zapřísahal se, že jejich dítě ochrání.
Když Strážkyně porodila dítě, které sama pojmenovala Medivh, což v jazyce Vysokých Elfů znamená Strážce Tajemství, odkojila ho magií a předala jeho otci, Aranovi, aby se o něj postaral. Nielas se o Medivha zajímal i jako o budoucího mága, nejen jako o syna. Nevěděl, že Aegwynn Medivhovi předala moc Tirisfalen, která se projeví teprve až bude připraven. Díky otcově postavení se Medivh velice brzy spřátelil se dvěma dalšími dětmi u královského dvora, princem Llaneem Wrynnem a Anduinem Lotharem. Když dosáhl věku šestnácti let, uspořádali tihle tři největší výpravu, jakou kdy podnikli. Hon na troly, kteří zastrašovali chudé obyvatele králoství. Při posledním střetu s troly se Medivh zhroutil a upadl do několikadenního komatu. Nikdo nemohl tušit, že Sargerasova duše se po porážce jeho fyzické schránky schovala v Aegwynn samotné a z ní přešla do Medivha. Démonický bůh připravoval svou novou tělesnou schránku na moc, která se měla projevit už velmi brzy. Když Medivh procitl, celý vystrašený bežel k otci, který ho celý rozradostněný objal sotva ho uviděl na nohou a v pořádku. Přímý dotek způsobil Nielasovu smrt a Medivh opět upadl do komatu, který trval nyní několik let. Sargeras mezitím přebíral kontrolu nad Medivhovou myslí a tělem. Když byl hotov, dovolil Medivhovi procitnout a už nzní dospělý čaroděj se na popud svého nedobrovolného hosta odebral do Karazhanu, která se stala jeho novým domovem. Sargeras se celou dobu připravoval na druhou invayi na tento svět a využil Medivha, aby ošálil orkského černokněžníka, Gul'dana.
Vzestup Hordy
Kdysi byl svět, který uprchlíci z Argusu, vedeni Velenem, pojmenovali Draenor, plný lesů, rostlin a zeleně. Orkové žili v souladu s přírodou. Draeneiové se před orky skrývali, ale tu a tam se objevovaly důkazy jejich existence. Orkové s nimi žili v míru. Orkský starší šaman, Ner'Zhul, který byl neoficiálním vůdcem celého orkského národa uspořádal sněm všech klanů u krystalu Oshu'gun, což byla část vesmírného plavidla, kterým se rasa draeneiů dostala na Draenor, ale orkové jej považovali za svaté místo. Na popud Kil'Jaedena, pomstzchtivého eredara Ner'Zhul poštval orkské klany proti Draeneiům, kteří se sice bránili, ale proti Durotanovi a Orgrimu Doomhammerovi, kteří byli přáteli již od dětství, neměli sebemenší šanci. Kil'Jaeden vytušil Ner'Zhulův odpor vůči němu a našel si novou loutku, Gul'dana. Ten, narozdíl od svého mistra v umění šamanismu, přijal démona jako spásu, která jim měla zaručit vítězství nad Velenem a jeho rasou. Kil'Jaeden Gul'dana naučil umění černokněžnictví, které měl ork předat dál, několika vyvoleným. Gul'dan, vyzbrojen novými metodami, začal učit ostatní, kdo byli ochotni se odevzdat temné moci démonů a upustit od starých cest šamanismu.
Orkští černokněžníci decimovali armády draeneiů, zatímco Gul'dan za pomoci Blackhanda Ničitele, což byl tehdejší náčelník největšího a nejsilnějšího orkského klanu, Blackrocku, založil Koncil Stínů, skrytou organizaci, která řídila každý krok orků. černokněžník Gul'dan brzy využil vlivu, který získal a dosadil Blackhanda na místo vrchního velitele Orkské Hordy, Válečného Náčelníka. Draeneiové prohrávali a Velen, který uviděl osud jeho rasy jinde, prchnul s přeživšími, kteří chtěli odejít. Zbytek jeho rasy se ukryl hluboko v lesích Terrokaru, v jejich hlavním městě, Shattrathu.
Jak Kil'Jaeden zamýšlel, jeho nová armáda krvežíznivých bojovníků brzy začala válčit mezi sebou, což prospělo Sargerasovi, který nabídl Gul'danovi nový svět, svět který mohou dobít a za odměnu sám černokněžník dostane takovou moc, o jaké se mu ani nesnilo. Gul'dan bez váhání přijal a svolal Hordu na Hellfireský poloostrov, kde za pomoci Medivha otevřeli Temný Portál, kterým Horda začala proudit na svět Azeroth.
První Velká Válka
Orkská Horda, vedena Blackhandem Ničitelem, Gul'danem a jeho Koncilem Stínů, vtrhla na Azeroth, svět plný života, který ten jejich již dávno postrádal. Mnoho orků se z toho pohledu zbláznilo. V područí králů se království Azeroth stalo rájem na zemi. Obdělaná pole, vesnice, lesy, to všechno bylo k vidění a ještě mnohem více. Orkové začali plenit a vraždit, jak dostali nařízeno od Blackhanda, který sám odtáhl se svým klanem Blackrock na sever, k sopce se stejným jménem. Není známo, jak to bylo doopravdy. Jestli klan převzal jméno od sopky, ona od nich, nebo jestli je to pouze shoda jmen. Je ovšem známo, že městečka Grand Hamlet, Lakeshire a Darkshire padla mezi prvními.
Orkové ničili vše, co jim přišlo do cesty. Celé lesy padly, aby orkové mohli dobývat pomocí katapultů, žebříků, obléhacích věží a beranidel. Durotan, který byl hned po příchodu na Azeroth vypovězen, se potají vrátil na jih z Alterackých hor, za svým přítelem, Orgrimem Doomhammerem. Vysvětlil mu, jak se doopravdy věci mají a komu orkové vlastně slouží. Orgrim poslal Durotana, Draku a jejich dítě zpět, za doprovodu dvou jeho spolehlivých válečníků.Ti dva ovšem nebyli věrní Orgrimovi, nýbrž svému otci, Blackhandovi. Byli to Rend a Maim, náčelníci nového orkského klanu, Black Tooth Grin.
Když se Orgrim dozvěděl o vraždě jeho přítele, popadla ho zuřivost a zabil Blackhanda, vyvraždil Koncil Stínů a zajal Gul'dana, který byl v tu dobu v komatu. Horda mezitím vyplenila zbylá lidská města a připravovala se na útok na Stormwind, hlavní město Azerothského království. V Karazhanu, věži Strážce Medivha po celou tu dobu studoval mladý kouzelník, Khadgar. Pod Medivhovým vedením se z něj brzy stal jeden z nejmocnějších lidských čarodějů všech dob.
Sargerasovy plány ovšem nikdy nedošly naplnění. Anduin Lothar společně s Khadgarem zabili Medivha, tělesnou schránku, ve které demonův duch přebýval. Khadgar zakopal jeho tělo, společně s kastelánem Moroesem a kuchařkou, před vchodem do Karazhanu a s Lotharem odešli bránit království. Při návratu ověem zjistili, že Stormwind hoří a král Llane je mrtev. Zabila ho Garona Halforcen, zabiják Koncilu Stínů a dočasný otrok Medivha. Khadgar, Lothar, Uther a Alonsus Faol řídili evakuaci všech kteří mohli být zachráněni a odpluli na sever, směrem ke království Lordaeron a Kul Tiras.
Druhá Velká Válka
Přeživší z království Azeroth, vedeni Khadgarem, Anduinem Lotharem a Alonsem Faolem, přistáli na ostrově Kul Tiras, aby seznámili Lotharova dlouholetého přítele, Daelina Proudmoora se situací, která nastala. Lord Admirál jim přislíbil pomoc a uprchlíci pokračovali na sever, až přistáli v Southshore, přístavu v jižní části království Lordaeron. Khadgar se okamžitě vypravil do Dalaranu, aby informoval Kirin Tor o blížící se hrozbě, zatímco Lothar a Faol, kteří ssebou z hořícího Stormwindu vzali i osmiletého Variana Wrynna, prince Azerothu, vyrazili směrem k Lordaeronskému hlavnímu městu. Byli obeěnámeni se současným stavem království a varovali Terenase Menethila II, krále Lordaeronu, aby se připravil na orkskou hrozbu. Terenas svolal koncil králů a zástupců všech králoství, kromě Quel'Thalasu, říše Vysokých Elfů. Koncil tvořili Thoras Trollbane, král Stromgarde, Antonidas, arcimág z Kirin Tor, Terenas Menethil II, král Lordaeronu, Aiden Perenolde, král Alteracu, Genn Greymane, král Gilneasu,Lord Admirál Daelin Proudmoore, král Kul Tirasu, Lord Regent Anduin Lothar a arcibiskup Alonsus Faol.
Faol a Uther Lightbringer, oba pocházející z Azerothu, vnukli ostatním myšlenku vytvoření svatého řádu Stříbrné Ruky. Řád měl na začátku jen pět členů. Uthera Lightbringera, Tiriona Fordringa, Saidana Dathrohana, Alexandrose Mograina a Turalyona. Brzy se k nim přidali další, ale těchto pět kleriků se stalo legendárními.
Mezitím se Orgrim Doomhammer doslechl o trolských válečnících v nesnázích a vypravil se jim na pomoc. Jejich vůdce, Zul'Jina, zajali elfští lučištníci. Orgrim trolly osvobodil a požadoval jejich asistenci v nadcházejícím střetu. Zul'Jin pomoc odmítl, ale po krátké rozmluvě svolil. Gul'dan se probral z komatu, jen aby čelil změnám v Hordě. Celý Koncil Stínů byl vyvražděn, Garona nezvěstná a o jeho osudu měl rozhodnout Orgrim Doomhammer, ork, kterého nikdy nepodporoval. Válečník rozhodl, že Gul'dan bude popraven, ale černokněžník jej přemluvil s tím, že mu vytvoří armádu nesmrtelných, kteří budou lidské nepřátele kosit bez námahy. Orgrim svolil a Gul'dan, podporován Cho'Gallem, prvním obrem, který se stal mágem, se pustil do práce.
První, kterého vytvořil, byl Teron Gorefiend, původně orkský černokněžník, který byl zabit během Doomhammerovy čistky. Naproti Orgrimově přesvědčení, Teron Hordě zůstal věrný navždy. Gul'dan pokračoval a brzy měl Doomhammer k dispozici stejný počet Rytířů Smrti, jako členů Koncilu Stínů, které zabil. Trollové Hordě postavili loďstvo a zatímco Kilrogg Deadeye, společně s Rendem a Maimem Blackhandovými táhl přes Khaz Modan, druhá část Hordy plula okolo Kul Tirasu na sever.
Aliance Lordaeronu, jak pojmenovali společenství království, čelilo orkským útokům, ale byli neustále zatlačováni zpět. Lothar využil svého dedictví po původních králích Stromu a donutil elfy, aby se k Alianci připojili. Trpaslíci z Aerie čelili útoku malé skupinky orků a trolů. Lothar zajistil skupinu lidí a vydal se na pomoc Kurdranovi Wildhammerovi, králi Aerie.
Zatímco byli lidé zaměstnaní, Orgrim s malou armádou pronikl až na hranice Quel'Thalasu, kde vypálili lesy, zatímco Rytíři Smrti vysávali moc z Runového kamene. Moc potom použili na obry, které si ssebou vzali z Drenoru.
Mnoho obrů ovládlo magii, mezi nimi i Dentarg, který dezertoval a vrátil se k Ner'Zhulovi. Orgrim Doomhammer se setkal s Aidenem Perenoldem, který výměnou za ušetření Alteracu poskutl orkům průchod přes horz na Lordaeron. Gul'dan ucítil svůj moment, když orkové obléhali hlavní město Lordaeronu, a prchnul s klany Stormreaver a Twilight's Hammer na západ, k místu, o kterém věděl, že je tam ukryto Sargerasovo tělo a zbraně.
Orgrim, který bez černokněžníka nedokázal vyhrát, poslal Renda a Maima za zrádným Gul'danem, jen aby se doslechl, že dorazili pozdě. Gul'dana stačili roztrhat démoni v Sargerasově hrobce, zatímco Cho'Gall unikl. Orkové ustupovali na jih, kam je lidé zatlačovali.
Anduin Lothar padl Doomhammerovou rukou v bitvě o Blackrock Spire. Nahradil ho Turalyon, jeho druhý v pořadí. Za pomoci Lotharova meče Orgrima porazil a zajal.
Po bitvě o Blackrock Spire se armády lidí obrátily směrem ke Stormwindu, který chtěli od orků osvobodit. Město bylo v ruinách. Aliance zaplatila cechu stavitelů, kteří okamžitě začali město opravovat. Armáda se obrátila směrem k Temnému Portálu, který stál v Černém Močále, který se změnil na planiny bez života. Turalyon a Khadgar vedli lidskou armádu skrz orkské pevnosti až k Portálu. Kilrogg Deadeye, Grommash Hellscream a Rexxar prchli zpět do Draenoru, nechávajíc ostatní orky za sebou. Tahle zbývající orkská armáda byla ruchle potažena. Khadgar Portál zničil a nařídil postavení Citadely Nethergarde, která bude studovat a hlídat ostatky Portálu a stále aktivní trhlinu.
Vládce klanů
Orkové ztratily ducha i touhu po boji, poté co je opustili jejich démoni. Byly pochytáni, jako divoká zvěř a zavřeni v internačních táborech, kde se chovají, jako dobytek. Denně se válí v blátě a nic víc nedělají.
Z posledních svobodných a velkých orkských náčelníků Durotan byl zákeřně zavražděn a také zrazen a jeho narozený potomek zanechán v lese napospas divoké zvěři a dravcům. Osud si pro malé orkské dítě ale též něco přichystal. Něco strašlivého. Našel ho Aedelas Blackmoore se svým sluhou Tamnisem Foxtonem. Aedelas Blackmoore hned po jeho nalezení dostal velmi zákeřný plán, jak se stát něco víc a jak i dobře vydělat.....
Orkské dítě je odvezeno do Durnholde - tábora lidí. Jenomže umírá a Blackmoore ztrácí svou naději. Nakonec ale bude zachráněno díky Tamnisově manželce Clannie, která zrovna kojí svého malého syna. Začne kojit orkské dítě a Blackmoore je začíná odměnovat velikými dary...
Ork byl pojmenován Thrall ( otrok ). Od dětství ho učili jak bojovat a postupně mu dodávali knihy a dávali mu lidské vzdělání. Vojenský výcvik, disciplínu atd. ho učil trenér, známý jako seržant. Thrall postupně roste a sílí, až je v aréně neporazitelný. Tajně si dopisuje s Tarethou, která mu přináší knihy od dětství. Thrall mezitím i bojuje za svého pána Aedelase Blackmoora v gladiátorských arénách a Blackmoore pořádně vydělává zlat'áky. Díky léty velkého výcviku bojuje s orkskou nepřemožitelnou silou a díky seržantovi také. Umí bojovat se všemi druhy zbraní. Aedelasovi Blackmoorovi jde ale o něco víc, než o pouhé vydělávání zlata Chce díky Thrallovy a jeho nové orkské armády vyrazit proti Allianci a stát se pánem Alliance a i něco víc.......
Den draka
Rada mágů se snaží zjistit, co chystají orkské kmeny ve své základně v Khaz Modanu, aby předešli dalším bojům a ztrátám jak lidských, tak ostatních životů. Mágové usilují o mír i přesto, že se to králům říší nelíbí. Trpaslíci a další lidé jako například: Paladinové opovrhují magií.
A tak Rada mágů vysílá i když to moc nechtějí Rhonina na docela težkou pozorovatelskou misi do Khaz Modanu, během které si může získat zpět svoji čest, sílu, umění i respekt, který ztratil při poslední misi, kde kvůli své nepozornosti zemřelo několik mágů.....
Při své cestě ho doprovází elfí hraničářka Veeresa, ale taky dračí mág Korialstrazs, který se vydává za lidského mocného mága Krasa. Cesta je težká. Jednou je napadne drak, po nějaké chvíli jsou zas drženi ( spíž Rhonin je držen ) lidskými vojáky, protože si jejich velitel myslí, že Rhonin může za několik výbuchů tady kolem. Nakonec se po dlouhé době dostanou do přístavu Hasic. Ale když tam dorazí, zjistí, že přístav byl napaden draky.....
Nakonec po nějaké době se Rhoninovy dostane trochu štěstí a společně s trpaslíky a jejich velitelem Falstadem poletí do Khaz Modanu! Poletí s ním i Veeresa i velitel lidí Duncan.
Zatímco Krasus/Korialstrazs přemýšlí jak zdokonalit svůj plán osvobodit dračí královnu - Alextraszu, tak zjistí, že v utajení mezi vládci říší se schovává nebezpečný a zrádný mocný drak - Deathwing!
Cestou trpaslíky a Rhonina, Duncana a Vereesu napadnou tři orkští dračí letci vyslaným Nekrosem. Po bitvě Duncan zahyne, Velitel trpaslíků Falstat s Veeresou letí dál a Rhonina jim chytil při pádu Deathwing, který napadl orkského nepřemožitelného letce a poté utíká. Orkský válečník utíká též rychle zpátky do Khaz Modanu podat zprávu Nekrosovy, že Deathwing je na straně lidí....... I když to není pravda, ale to on neví......

Deathwing po Rhoninovy chce, aby osvobodil dračí královnu Alextraszu. Dá mu amulet, díky kterému ho bude moci ovládat a komunikovat s ním. Mezitím ho ostřílený trpasličí válečník Falstad s elfí hraničářkou Vereesou hledají. Nakonec budou muset chodit po zemi, protože gryfon je vyčerpaný........
Po dlouhé době příběhu se Rhonin dostane s obtížemi do jeskyně základny orků a Falstad s Vereesou zase potkají trolly, které zabijí zdejší horští trpaslíci. Začnou vymýšlet s Veeresou, která se dostala do komunikace s Krasem velký plán, jak osvobodit Rhonina a zničit orky.
Rhonina dostanou orci, zrádný goblin získá Deathwingův amulet, díky kterému Deathwinga ovládne. Krasus se připravuje osvobodit dračí královnu, Nekros - velitel orků se zas snaží co nejrychleji evakuovat orkskou základnu a Falstad s Vereesou a ostatními se snaží Rhonina najit a připravit se na bitvu.
Poté co konečně Vereesa s Falstadem, kteří se při tomhle příběhu spřátelili najdou Rhonina a začínají utíkat ven, tak poté co se tohle stalo nastává velká bitva. Trpaslíci zaútočili na orky, kteří zrovna chtěli vyjet a utéct pryč. Do boje se přidal nakonec i Deathwing s Krasem, který se změnil na draka Korialstrasze....
Při zničující se bitvě mezi trpaslíky, orky, Deathwingem , Rhoninem, Vereesou, Falstadem a vyčerpaným Korialstraszem se najednou objeví něco, co nikdo nečekal. Něco co Korialstraszem otřáslo a velmi ho to potěšilo. Přišli mu na pomoc ostatní dračí aspekti! Ovšem kromě dračího aspektu času.....
Poté co bitva skončila a Deathwing byl zahnán dračími aspekty, kteří zase díky Rhoninovy získaly moc, kterou jim Deathwing vzal vše skončilo dobře. Dračí královna byla osvobozena, Rhonin se svými přáteli žili a orkové byly zahnáni....
Příběh této knihy nakonec končí tím, že se přátelé - Falstad, Krasus, Veresa, Rhonin a dračí aspekti rozloučejí. A po Deathwingovy zmizely všechny stopy. Den draka skončil štastně a přátelsky.
Poslední strážce
Sedmnáctiletý Khadgar byl vyslán k legendárnímu a nejsilnějšímu mágovi světa, aby se stal jeho učedníkem. Tohle ale pro Khadgara nebude lehké, protože Medivh má podivné chování.Hned na začátku, když Khadgar přišel k věži Karazhan, kde žije mág Medivh, uviděl podivnou vizi a hned si všiml, že sluha má na očích něco podivného.... Zpočátku má Khadgar težký úkol, když se s Medivhem seznámí. Musí uklidit a udělat pořádek v jeho knihovně....
Jednoho dne ho v knihovně Medivh napadne, protože si myslí, že je zloděj. Hned po této trochu zděsující chvílce jdou nahoru na věž Karazhan, aby mohli odlétnout s gryfony do města, kvůli nějaké Medivhovy záležitosti. Zaútočí na ně ale orci a Khadgar padá s gryfonem dolů někam do hlubokých močálů, kde jsou hordy schromaždujících se orků. Khadgar se dokáže naštěstí udržet obranu, než příde Medivh a zachrání ho. V tom se tam objeví Lothar, přítel Medivha a Khadgar se s Lotharem seznámí a v tom okamžiku Medivh prohlásí, že je to jeho učedník!
Po nějaké době se zas Khadgar bloudí po knihovně. Poté má vizi o tom jak král, Lothar a Medivh bojovali proti trollům ve Stranglethornském údolí. Khadgar si tvoří kouzlo na vize, aby si ji mohl vybrat a aby byla jasnější. Při pokusu o kouzlo přivolá vizi o Medivhově matce Aegwynn, která bojuje proti Sargerasovi, pánovi démonů a jeho armádě. Aegwynn byla nádherná a mocná. Zničila celou armádu démonů a poté se utkala se samotným Sargerasem!
Hned poté letí do Stormwindu, protože tam nějací mágové vyvolali démona a on je zabil. Medivh ho sice pronásleduje po městě, zatímco se Lothar pořádně seznamuje s Khadgarem. Démona nakonec Medivh zabije, ale hned co se vrátí do věže Karazhanu, upadne do komatu, do kterého upadl kdysi v mládí.
Při svém komatu je pozorován Khadgarem, který nad ním vidí se sklánět démona z poslední vize - Sargerase. Po probuzéní svého mistra mu poví co viděl, toho to ale nezajímá. a v tom zrovna dorazí posel, o kterém se Khadgar dověděl z jednoho z dopisů. Khadgar se pokusí o další vizi, ale uvidí ho posel a Khadgar ho začne pronásledovat. I když je posel rychlejší, tak Khadgar to tu zná velmi lépe něž on a posla dožene. Strhne mu kapuci a zjistí, že je to orka......
Okamžitě začal křičet, že je ve věži ork. Poté zjistí, že orka se jmenuje Garona a je napůl ork a napůl žena a chce mír mezi lidmi a orky. Khadgar se s ní velice dobře seznámí....
Jednoho dne Khadgara a Garonu napadne démon přímo v Medivhově knihovně, přemohou ho, ale zničí knihovnu a když to poví a ukáží Medivhovy tak si myslí, že si vymýšlejí. Garona a Khadgar musí knihovnu znovu opravit a uspořádat do pořádku. Khadgar zkusí povolat další vizi, kde uvidí jak Medivh povolává orky do Azerothu. A ta vize tak moc Khadgara ohromí a v tom okamžiku přijde Medivh, který se nemůže dostat přes ochraný kruh a tak je sražen k zemi při pokusu dostat se ke svému učni. Zjistí tedy, že je Medivh zrádce a démon a pokusí se s Garonou utéct. Khadgar rychle povolá další vizi, která Medivha ochromí, jelikož je to vize z doby, kdy přivedl orky a kdy zemřela jeho matka. Je to vize boje mezi ním a jeho matkou, kdy jí prozradí, že je Sargeras a že ho neporazila. Medivha to tak moc ohromí a na nic jiného nemyslí. Khadgar a Garona utečou mezitím co se o ně Medivh vůbec nezajímá. Po jejich útěku se s obtížemi dostanou do Stormwindu, kde hledají Lothara.....
Khadgar s Garonou to hned oznámí Lotharovy, jak ho najdou a s ním se poté vrací do věže. Najdou Medivhova sluhu mrtvého. Zanedlouho zjistí, že v kuchyni je poklop pod kterým jsou místnosti symetrické s veží. Je tam spoustu pastí, jednou z nich je i vize ve které uvidí jak Garona zabíjí krále ve Stormwindu.
Khadgar nakonec najde Medivha. Začne mezi nima krátký rozhovor. Nakonec ale Medivha Khadgar zabije tenkou čepelí runového meče. Vrazí mu ji až do žeber, přímo do srdce. Medivh v tom okamžiku vypadal překvapeně, přímo v šoku. Jeho rty se stále pohybovaly a snažily se něco říct, když klesl s Khadgarem na kolena, vyšlo z něj pouze: ,, Děkuji ti, bojoval jsem s tím, dokud to šlo...''. Po tom co je Medivh/Sargeras mrtev, vrátí se s Lotharem ke věži. Uvidí tam ducha - Medivha z budoucna, kterého viděl i jeho první den co tam byl, ale nebyl si tím jist. Mluví s ním jako učen se svým mistrem. Medivh pak vysaje z místa veškerou sílu a tím končí příběh Posledního Strážce.
© 2010 Všechna práva vyhrazena.